BEZPEČNOST STROJŮ A STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ

BEZPEČNOST STROJŮ A STROJNÍCH ZAŘÍZENÍ

(Ing. Vladimír Kudělka, Ph.D., František Dolák, D.t., Mgr. Marek Kudělka, TESYDO, s.r.o.)

Bezpečnost výrobků – je záruka vlastností při jeho používaní vzhledem k ochraně zdraví, majetku a ochraně životního prostředí při jeho plánované kontrole i údržbě. Po celou stanovenou dobu bezpečného provozu výrobku musí být také zajištěny životnost, trvanlivost a spolehlivost výrobků. To je stanoveno návodem výrobce na provoz, údržbu a kontrolu při provozu výrobku. Výrobce je odpovědný za výrobek a za jeho bezpečný provoz po celou stanovenou dobu jeho předpokládaného provozu (používání).

Technická bezpečnost výrobků i technických zařízení – bezpečným výrobkem je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu životnosti stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nepředstavuje nebezpečí, a/nebo jehož užití představuje pro spotřebitele (uživatele, provozovatele) v zhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí při užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele (uživatele, provozovatele). Jsou to zejména tato kritéria: vlastnosti výrobku při provozních podmínkách, jeho životnost, složení neškodící jeho okolí, způsob balení, poskytnutí návodu na montáž i uvedení do provozu, údržbu a kontrolu (diagnostiku) při jeho provozu, vliv na další výrobek při souběžném používání, rizika pro spotřebitele (uživatele, provozovatele) aj. Za bezpečný výrobek se považuje ten výrobek, který splňuje požadavky zvláštního právního předpisu ES, podle kterého se stanoví požadavky na bezpečnost (trvanlivost, životnost, spolehlivost a kvalitu) výrobku nebo na omezení rizik, která jsou s výrobkem při jeho užívání spojena. V případě neexistence předpisu ES musí být bezpečný výrobek ve shodě s předpisem členského státu EU, na jehož území je uveden na trh a pokud tento předpis zaručuje minimálně bezpečnostní ochranu rovnocennou s danými bezpečnostními požadavky pro tento druh a typ výrobku. V těchto případech se výrobek posuzuje podle evropské technické normy nebo při neexistenci této evropské normy podle doporučení EU Komise pro posuzování shody bezpečnosti výrobků nebo národní technické normy, ev. pravidel správné technické praxe v oboru bezpečnosti výrobku, ev. informací ze stavu vědy i techniky a také rozumného očekávání spotřebitele (uživatele, provozovatele) týkajícího se bezpečnosti užívaného výrobku.

Bezpečnost strojů a zařízení – je důležitým oborem při navrhování, provádění i uvádění do provozu těchto výrobků. Problematika není nikterak jednoduchá. Vychází se z požadavků právně-technických předpisů pro stanovené výrobky, tj. nařízení vlády pro strojní zařízení (SZ) dle NV č. 176/2008 Sb., ve znění NV č. 170/2011 Sb. a NV č. 229/2012 Sb. (EU směrnice (ME) 2006/42/ES, 2009/127/ES a 2012/32/EU) a technických norem (viz níže).

Stanovenými výrobky k posuzování shody jsou: strojní zařízení, vyměnitelná přídavná zařízení, bezpečnostní součásti, příslušenství pro zdvihání, řetězy, lana a popruhy, odnímatelná mechanická převodová zařízení a neúplná strojní zařízení.

Bezpečnost strojních zařízení je nejdůležitější záležitostí každého stroje, zařízení i systému. Chování strojů a zařízení při jejich provozu na základě bezpečnostních zásad a kritérií rizik je primárním úkolem projektantů, konstruktérů i designerů. Pohybující se části strojů, které vykonávají mechanický pohyb musí být zabezpečeny tak, aby nedocházelo k nepovolené a neočekávané (nepředvídané) kolizi (kontaktu) s lidskou obsluhou a ke střetu částí stroje s okolními stroji (zařízeními). Moderní stroje i strojní zařízení (robotizované, plně automatizované nebo mechanizované) jsou provedeny s řízením (programem) pomocí řídící jednotky, kterou naprogramuje programátor výrobce. Jejich neočekávané chování však může být způsobeno chybami, vadami nebo nedořešenými chybovými (nevhodnými) stavy řízení stroje. Rizika nebezpečí je vždy nutné co nejvíce odstranit, tj. zabezpečit chování stroje mechanickými prvky (konstrukcí stroje, kryty aj.) i elektronicky a opticky. Na zbytkové riziko je nutné obsluhu stroje (zařízení) upozorňovat bezpečnostními štítky, tabulkami, zvukovými signály, barevným řešením i označováním a podrobněji také v dokumentaci, tj. v návodu na provoz, kontrolu a údržbu při provozu.

Posouzení rizika strojů – při konstrukcí stroje je nutné ihned vzít v úvahu (řešit) všechna možná rizika stroje a v případné nutnosti zavést opatření pro ochranu obsluhy před existujícími riziky. Výrobce má možnost využít technických norem s popisem posouzení rizik a jejich možného odstranění. Posouzením rizika se uvažuje (sleduje) posloupnost logických kroků, které umožňují systematickou analýzu a posouzení rizik. Stroj musí být navržen a zkonstruován tak, aby byl v souladu s výsledky posouzení rizik.

Bezpečnostní normy řeší již od vývoje strojů a zařízení problematiku základního posouzení bezpečnostního rizika nebo snížení rizika vhodnou volbou jejich základní konstrukce a funkce. Jsou to např. správně tvarově navržené mechanické, nosné i funkční prvky – např. minimalizace zbytečných hran, rohů, otvorů, ostrých hrotů apod., které mohou následně výrazně snížit riziko plynoucí z jejich funkce a tím následně snížit konstrukční, technickou i finanční náročnost zajištění bezpečnosti stroje. A to hlavně bez aplikace většího množství mechanických krytů a zábran nebo aplikací elektrických detekčních bezpečnostních prvků.

Pro větší přehlednost lze všechny, pro bezpečnost relevantní normy a standardy, rozdělit do tří na sebe navazujících skupin, které představují určité typy norem podle jejich důležitosti:

Základní bezpečnostní normy, Skupinové bezpečnostní normy a Speciální bezpečnostní normy.

Základní bezpečnostní normy řeší pojmy a zásady pro projektování, konstrukci i obecná hlediska, která mohou být aplikována pro všechny stroje.

Skupinové bezpečnostní normy řeší bezpečnostní aspekt nebo typ bezpečnostního zařízení, které mohou být použity pro vetší počet strojů. jsou to bezpečnostní požadavky na: bezpečnostní vzdálenosti, teploty povrchu, hluk, elektrickou bezpečnost strojů, výpočet bezpečné vzdálenosti, požadavky na řídící systémy apod. Také dvouruční ovládání a bezkontaktně působící ochranná zařízení. Jde tedy o bezpečnost strojních zařízení, bezpečnostní části řídících systémů, všeobecné zásady pro konstrukci, aplikace pro stavbu strojů, bezpečnostní vzdálenosti – mezery k zamezení stlačení částí lidského těla, elektrická snímací ochranná zařízení, blokovací zařízení spojená s ochrannými kryty.

Speciální bezpečnostní normy pro stroje řeší detailní bezpečnostní požadavky pro jednotlivý stroj nebo skupinu strojů, bezpečnostní požadavky na speciální stroje nebo konstrukční skupinu strojů. jedná se o zařízení do velmi náročných provozních podmínek, tj. výbušného prostředí, velmi čistých/hygienických prostředí, do prostředí s radiací, do seizmických oblastí apod., ev. také pro speciální „atypické“ stroje a konstrukce, tzn. mechanické lisy, roboty pro výrobní prostředí apod.

Základní vzorec pro odhad a posouzení rizika:

(RIZIKO = ROZSAH ŠKOD x PRAVDĚPODOBNOST VÝSKYTU)

Posouzení rizika a snížení rizika řeší norma ČSN EN ISO 12100.

Posouzení rizika začíná stanovením funkcí stroje zahrnující například:

• specifikací stroje – co se bude vyrábět, maximální výrobní výkon, předpokládaný použitý materiál
• prostorové limity a předpokládané místo instalace
• plánovaná životnost
• zamýšlené funkce a provozní režimy
• očekávaná selhání a poruchy
• osoby podílející se na procesu
• produkty,které mají souvislost se strojem
• odpovídající použití, ale také neúmyslné chování obsluhyPo stanovení funkcí stroje následuje systematická identifikace možných předvídatelných rizik, rizikových situací a rizikových událostí:

• mechanické ohrožení
• elektrické ohrožení
• termické ohrožení
• ohrožení v důsledku hluku
• ohrožení v důsledku kmitání
• ohrožení zářením
• ohrožení ze strany materiálů a substancí
• ohrožení v důsledku zanedbání ergonomických zásad při konstrukci stroje
• ohrožení v důsledku uklouznutí, zakopnutí, pádu
• ohrožení v souvislosti s okolím instalace stroje
• ohrožení způsobené kombinací výše uvedených rizik
• transport, montáž, instalace a uvedení do provozu
• nastavení, běžný provoz a odstranění závad, údržba a čištění stroje
• odstavení z provozu, demontáž a likvidacePoté co byla rizika identifikována, je pro každou posuzovanou rizikovou situaci nutno provést odhad rizika, které je závislé na následujících prvcích:Pro odhad rizika existují různé nástroje a tabulky např. v normě ČSN EN ISO 12100.Pokud posouzení rizika stanovilo nutnost dalších opatření pro minimalizaci rizika, je nutné použít tzv. třístupňovou metodu, kde výrobce stroje je při volbě opatření povinen použít následující principy a to v následujícím pořadí:Technická opatření – zavedení nezbytných ochranných opatření proti rizikům, která není možné odstranit konstrukčně (např. použití světelného závěsu).Bližší informace o postupu při procesu snížení rizika uvádí norma ČSN EN ISO 12100.Např. mechanická konstrukce, koncept obsluhy a údržby,elektrické vybavení (elektrická bezpečnost a elektromagnetická kompatibilita, koncepty pro odstavení stroje v případě nouze, mechanika tekutin, použité materiály a pohonné hmoty, funkce stroje a výrobní proces.Technická ochranná opatření jsou realizována prostřednictvím ochranných zařízení (kryty, dveře, světelné závěsy, dvouruční ovládání) nebo monitorovacími jednotkami (kontrola pozice, rychlosti apod.)., které vykonávají bezpečnostní funkci. Ne všechna ochranná zařízení musí být zapojena do řídícího systému stroje (např. pevně instalovaná oddělující ochranná zařízení – bariéry, kryty atd. Vhodné umístění a použití mechanických ochranných zařízení představuje splnění dalších bezpečnostních požadavků.
• O funkční bezpečnosti se hovoří tam, kde je účinek ochranného zařízení závislý na správné funkci systému řízení. Při jejich realizaci je třeba definovat bezpečnostní funkci, která určuje nezbytnou bezpečnostní úroveň a pak ji pomocí správných komponentů realizovat a otestovat. Ověření všech technických ochranných opatření pak zajišťuje, že odpovídající bezpečnostní funkce mají spolehlivý účinek.
• V každém případě by měly být komponenty zvoleny a použity tak, aby v případě selhání stroje byla bezpečnost osob prioritní. V úvahu je také nutné vzít omezení škody na stroji a okolním prostředí. Všechny součásti konstrukce stroje by měly být specifikovány tak, aby byly funkční v rozsahu jejich přípustných limitních hodnot. Design by však přesto měl být co nejjednodušší i dobře definovaný a bezpečnostně relevantní funkce je nutné od ostatních funkcí důkladně oddělit.
• Bezpečná konstrukce strojů – je prvním nejdůležitějším stupněm procesu minimalizace rizika. Možná rizika jsou zde vyloučena během návrhu a konstrukce. Účinnost opatření je proto prokazatelně nejvyšší a ekonomicky nejefektivnější. Požadavky na bezpečnou konstrukci ovlivňují samotnou konstrukci stroje a vzájemné působení mezi ohroženými osobami a strojem.
• Informace pro uživatele – o zbytkovém riziku.
• Bezpečný návrh – odstranění nebo minimalizace rizik v rámci možné konstrukce stroje (integrace do konstrukce stroje).
• Snížení rizika strojů:
• Rozsahu škod, které mohou být v důsledku ohrožení způsobeny (lehká poranění, těžká poranění apod., pravděpodobnosti výskytu této škody (vystavením osob riziku, výskytem rizikové události, technickými a lidskými možnostmi pro snížení škod).

Technická bezpečnost výrobků a technických zařízení je základní disciplína pro posuzování shody kvalitních bezpečných výrobků, které mají únosnou míru bezpečnosti při používání a provozu.

Bezpečný výrobek nebo zařízení musí splňovat stanovené požadavky na spolehlivost, trvanlivost, životnost a kvalitu.

Technická bezpečnost je soubor základních požadavků na dokumentaci (projekční, výpočtovou tj. dimenzionální, konstrukční, materiálovou, výrobní, technologickou, kontrolní, zkušební, montážní, provozní tzn. bezpečnostní a diagnostické, také na rozsah a nastavení kritérií rizik). Dále na kvalitu provádějícího kvalifikovaného personálu, kvalitu výrobního, kontrolního a zkušebního zařízení, programu kontrol a zkoušek hotových výrobků a zařízení, před jejich uvedením na trh a do provozu. Rovněž pak požadavky a podmínkami stanovené úrovně bezpečného provozu a monitorování provozních podmínek i stavů na provozovaném výrobku nebo zařízení. Vždy je třeba dodržovat stanovený plán prohlídek, kontrol, revizí i zkoušek (diagnostiky) na provozovaném výrobku (zařízení).

Technická bezpečnost je ověřený, posouzený a odzkoušený stav výrobku nebo zařízení, při kterém je dosaženo shody s technickou normou, tj. standardem technické bezpečnosti. Předpokladem technické bezpečnosti je snížení rizika ohrožení zdraví, života osob a majetku na přijatelnou úroveň. Při stanovené technické bezpečnosti se předpokládá neustále zlepšování a zdokonalování výrobku a zařízení k vyšší úrovni bezpečnosti při jeho monitorování za provozu. Nelze však vyloučit i přes zavedená a dodržovaná bezpečnostní opatření, že nemůže dojít ke vzniku poruch při provozu výrobku nebo zařízení. Celková úroveň kvality výrobku nebo zařízení je vždy nejvyšším garantem požadované míry bezpečnosti, trvanlivosti, životnosti i spolehlivosti.

Kritéria rizik pro používání a provoz výrobků a technických zařízení – jsou nutnými provozními podmínkami v návodech na používání, provoz, údržbu a kontrolu i diagnostiku. Kritéria rizik jsou stanovena projektantem, konstruktérem nebo výrobcem pro každý výrobek uváděný na trh a do provozu. Rizika musí být neustále analyzována u každého výrobku nebo zařízení. Posledním procesem před spuštěním výrobku nebo zařízení do užívání či provozu je validace.

Analýza rizik: je nástroj, jehož účelem je určit, zda je riziko, spojené s prováděním určité činnosti akceptovatelné nebo není. Skládá se z těchto kroků – identifikace zdrojů rizika (nebezpečí), vytvoření seznamu scénářů (nehody, činnosti, procesů a pod.), tj. způsobů, jakými se mohou zdroje rizika uplatňovat, odhadnutí četností jejich výskytu a určení následků scénářů a ohodnocení rizika porovnáním s předem určenými kritérii. Analýza rizik se provádí ve výrobě a obslužné i administrativní činnosti. Hodnocení rizika: zanedbatelné riziko, oblast volitelných kritérií k únosnému riziku a neakceptovatelné riziko.

Další druhy bezpečností, které podporují technickou bezpečnost výrobků a technických zařízení jsou: bezpečnost práce a ochrana zdraví, bezpečnost pracovního a životního prostředí, (ekologická bezpečnost) a hygiena.

Do strojního zařízení (vybraných výrobků k posuzování shody) dle výše uvedeného nařízení vlády (NV SZ) a EU směrnice (ME) pro strojní zařízení patří:

kotoučové pily, srovnávací frézky, tloušťkovací frézky, pásové pily, kombinované stroje pro zpracování dřeva, masa a materiálů, čepovací stroje svislé frézky, přenosné řetězové pily na dřevo, lisy na plasty i kovy, strojní zařízení pro práce v podzemí – lokomotivy a brzdné vozy, hydraulické mechanizované výztuže, ručně nakládané vozy s lisovacím zařízením, odnímatelná mechanická převodová zařízení a jejich ochranné kryty, ochranné kryty převodových zařízení, servisní zvedáky, zařízení pro zvedání osob a nákladů, rázové stroje, ochranná zařízení strojů, motoricky poháněné blokovací snímatelné ochranné kryty, logické jednotky zajišťující bezpečnostní funkce, ochranné konstrukce při převrácení, ochranné konstrukce proti padajícím předmětům aj. Také bezpečnostní součásti jako: ochranné odnímatelné kryty, ochranná zařízení pro zajišťování osob, motoricky poháněné blokovací pohyblivé ochranné kryty pro stroje, ventily s doplňujícími prostředky detekce poruchy pohyblivých částí strojů, systémy k odvádění emisí ze strojů, ochranné kryty a ochranná zařízení pro stroje, zařízení pro sledování ovládání zatížení a pohybu u zdvihacího zařízení, prostředky k udržení osob na sedadlech, zařízení k nouzovému zastavení, vybíjecí systémy zabraňující nahromadění možných nebezpečných elektrostatických nábojů, omezovače elektrického proudu a pojistná zařízení, systémy a zařízení ke snížení emisí a vibrací, dvouruční ovládací zařízení, součásti ke zvedání nebo spouštění osob mezi různými nástupišti – zajištění šachetních dveří, zařízení zabraňující pádu nosné části nebo nekontrolovatelnému pohybu vzhůru, zařízení k zabránění nadměrné rychlosti, zařízení k tlumení nárazů akumulací nebo disipací energie, bezpečnostní zařízení hydraulického válce pro zabránění pádu, elektrická zabezpečovací zařízení s bezpečnostními spínači s elektronickými součástmi aj.

Technická dokumentace strojního zařízení, tj. i neúplného strojního zařízení:

Tato musí prokázat, že strojní zařízení splňuje požadavky nařízení vlády NV (SZ) a EU směrnice (ME). Musí zahrnovat návrh, výrobu a funkci, tj. včetně příslušných zpráv (protokolů) o vyhodnoceních nebo o výsledcích zkoušek prováděných výrobcem na součástech, příslušenství nebo na úplném strojním zařízení, v rozsahu nezbytném pro posouzení shody, tzn. že je zařízení vhodné pro bezpečnou montáž a uvedení do provozu. Tím strojní zařízení vyhovuje základním požadavkům na ochranu zdraví a bezpečnosti při provozu. Technická dokumentace musí být vyhotovena v jednom nebo více úředních jazycích členských států Evropské unie, s výjimkou návodu k použití stroje, který musí být v jazyce země, kde bude zařízení provozováno (uvedeno do provozu).

Právně-technické předpisy a související technické normy:

Nařízení vlády pro strojní zařízení (SZ) dle NV č. 176/2008 Sb., ve znění NV č. 170/2011 Sb. a NV č. 229/2012 Sb. /EU směrnice (ME) 2006/42/ES, 2009/127/ES a 2012/32/EU/.

ČSN EN ISO 13849-1 – Bezpečnost strojních zařízení. Bezpečnostní části ovládacích systémů. Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci.

ČSN EN ISO 13849-2 – Bezpečnost strojních zařízení. Bezpečnostní části ovládacích systémů. Část 2: Ověřování platnosti.

ČSN EN 62061 – Bezpečnost strojních zařízení. Funkční bezpečnost elektrických, elektronických a programovatelných elektronických, řídicích systémů souvisejících s bezpečností.

TNI CLC/TR 62061-1 – Návod na použití ISO 13849-1 a IEC 62061 při návrhu řídicích systémů souvisejících s bezpečností pro strojní zařízení.

ČSN EN ISO 12100 – Bezpečnost strojních zařízení. Všeobecné zásady pro konstrukci. Posouzení rizika a snižování rizika.

ČSN EN 349+A1 – Bezpečnost strojních zařízení. Nejmenší mezery k zamezení stlačení částí  lidského těla.

ČSN EN 60204-1 – Bezpečnost strojních zařízení. Elektrická zařízení strojů. Část 1: Všeobecné požadavky.

IEC 61496-1 – Bezpečnost strojních zařízení. Elektrická snímací ochranná zařízení. Část 1: Všeobecné požadavky a zkoušky.

ČSN EN 692 –Obráběcí a tvářecí stroje. Mechanické lisy. Bezpečnost.

ČSN EN ISO 10218-1 – Roboty a robotická zařízení. Požadavky na bezpečnost průmyslových robotů. Část 1: Roboty

ČSN EN ISO 10218-2 – Roboty a robotická zařízení. Požadavky na bezpečnost průmyslových robotů. Část 2: Systémy robotů a integrace.

ČSN EN 12100 – Bezpečnost strojních zařízení – Všeobecné zásady pro konstrukci. Posouzení rizika a snižování rizika.

ČSN EN ISO 14120 – Bezpečnost strojních zařízení. Ochranné kryty. Všeobecné požadavky pro konstrukci a výrobu pevných a pohyblivých ochranných krytů.

ČSN EN ISO 13855 – Bezpečnost strojních zařízení. Umístění ochranných zařízení s ohledem na rychlosti přiblížení částí lidského těla.

ČSN EN ISO 13856-1 – Bezpečnost strojních zařízení. Ochranná zařízení citlivá na tlak. Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci a zkoušení rohoží citlivých na tlak a podlah citlivých na tlak.

ČSN EN ISO 13856-2 – Bezpečnost strojních zařízení. Ochranná zařízení citlivá na tlak. Část 2: Všeobecné zásady pro konstrukci a zkoušení lišt citlivých na tlak a tyčí citlivých na tlak.

ČSN EN ISO 13856-3 – Bezpečnost strojních zařízení. Ochranná zařízení citlivá na tlak. Část 3: Všeobecné zásady pro konstrukci a zkoušení nárazníků, desek, lanek a podobných zařízení citlivých na tlak.

ČSN EN ISO 13849-1 – Bezpečnost strojních zařízení. Bezpečnostní části ovládacích systémů. Část 1: Všeobecné zásady pro konstrukci.

ČSN EN 61496-1 – Bezpečnost strojních zařízení. Elektrická snímací ochranná zařízení. Část 1: Obecné požadavky a zkoušky.

ČSN EN 574+A1 – Bezpečnost strojních zařízení. Dvouruční ovládací zařízení. Funkční hlediska. Zásady pro konstrukci.

ČSN EN 13850 – Bezpečnost strojních zařízení. Nouzové zastavení. Zásady pro konstrukci.

ČSN EN ISO 11161 – Bezpečnost strojních zařízení. Integrované výrobní systémy. Základní požadavky.

ČSN EN ISO 14122-1 – – Bezpečnost strojních zařízení. Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením. Část 1: Volba pevných prostředků přístupu mezi dvěma úrovněmi.

ČSN EN ISO 14122-2 – Bezpečnost strojních zařízení. Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením. Část 2: Pracovní plošiny a lávky.

ČSN EN ISO 14122-3 – Bezpečnost strojních zařízení. Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením. Část 3: Schodiště, žebříková schodiště a ochranná zábradlí.

ČSN EN ISO 14122-4 – Bezpečnost strojních zařízení. Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením. Část 4: Pevné žebříky.

ČSN EN 1037+A1 – Bezpečnost strojních zařízení. Zamezení neočekávanému spuštění.

ČSN EN ISO 13857 – Bezpečnost strojních zařízení. Bezpečné vzdálenosti k zamezení dosahu do nebezpečných prostor horními a dolními končetinami.

ČSN EN ISO 19353 – Bezpečnost strojních zařízení. požární prevence a požární ochrana.

ČSN EN ISO 14159 – Bezpečnost strojních zařízení. Hygienické požadavky pro konstrukci strojních zařízení.

ČSN EN ISO 14119 – Bezpečnost strojních zařízení. Blokovací zařízení spojená s ochrannými kryty. Zásady pro konstrukci a volbu.

ČSN EN 614-1+A1 – Bezpečnost strojních zařízení. Ergonomické zásady navrhování.. Část 1: terminologie a všeobecné zásady.

ČSN EN 13861 – Bezpečnost strojních zařízení. Návod pro aplikaci ergonomických norem při konstrukci strojních zařízení.

ČSN EN ISO 14738 – Bezpečnost strojních zařízení. Antropometrické požadavky na uspořádání pracovního místa u strojního zařízení.

ČSN EN 1090-1 – Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí. Požadavky na posouzení konstrukčních dílců.

ČSN EN 1090-2 – Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí. Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce.

ČSN EN 1090-3 – Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí. Část 3: Technické požadavky na hliníkové konstrukce.

ČSN EN 1993-1-1 – Navrhování ocelových konstrukcí. Obecná pravidla.

ČSN EN 1999-1-1 – Navrhování hliníkových konstrukcí. Obecná pravidla.

Související předpisy:

Zák. č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh.

Zák. č. 91/2016 Sb., kterým se mění zák. č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony.

1. Konstrukce stavebních výrobků namáhané staticky, cyklicky, na únavu i dynamicky, tj. konstrukce budov, výrobních hal, mostů, sloupů, stožárů, věží, komínů, pilotů, vodohospodářských staveb, konstrukcí energetických tras, výztuží do betonu aj. /od 01.07.2013 dle NEPR č. 305/2011 /(CPR), NKPP EU č. 568/2014, NKPP EU č. 574/2014, NV č. 215/2016 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb., zák. č. 64/2014 Sb., zák. č. 100/2013 Sb., zák. č. 34/2011 Sb., zák. č. 155/2010 Sb., zák. č. 490/2009 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. i zák. č. 350/2012 Sb., výrobkových norem i evropských Směrnic ES,EHS, NEPR, NKPP, CPR/.
2. Konstrukce tlakových zařízení – potrubí, výměníků, tlakových nádob, kotlů, nádrží, zásobníků aj., NV č. 219/2016 Sb., NV č. 119/2016 Sb., NV č. 208/2011 Sb., NV č. 25/2003 Sb., NV č. 126/2004 Sb., NV č. 42/2006 Sb., NV č. 179/2001 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb., zák. č. 64/2014 Sb., zák. č. 100/2013 Sb., zák. č. 34/2011 Sb., zák. č. 155/2010 Sb., zák. č. 490/2009 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb., výrobkových norem i evropských Směrnic 2014/68/EU, 2014/29/EU, 2009/105/ES, 87/404/EHS, 2010/35/EU, 92/42/EHS, 96/57/ES).
3. Konstrukce strojů, zdvihacích a zvedacích i dopravních zařízení, chladících zařízení – těžební, důlní, stavební, dopravní, výrobní stroje, jeřáby, zdvihací plošiny, zvedáky, výtahy aj. (dle NV č. 122/2016 Sb., č. 176/2008 Sb. a NV č. 170/2011 Sb., NV č. 229/2012 Sb., NV č. 27/2003 Sb., NV č. 127/2004 Sb., NV č. 142/2008 Sb., NV č. 179/2001 Sb., NV č. 70/2002 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb., zák. č. 64/2014 Sb., zák. č. 100/2013 Sb., zák. č. 34/2011 Sb., zák. č. 155/2010 Sb., zák. č. 490/2009 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb., výrobkových norem i evropských Směrnic 2006/42/ES, 2009/127/ES, 2012/32/EU, 95/16/ES, 96/57/ES, 2000/9/ES).
4. Konstrukce plynových zařízení – potrubí, zásobníky, hořáky, nádrže, kompresorové stanice aj. (dle NV č. 219/2016 Sb., NV č. 22/2003 Sb., č. 25/2003 Sb., NV č. 126/2004 Sb., zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb., zák. č. 64/2014 Sb., zák. č. 100/2013 Sb., zák. č. 490/2009 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb., zák. č. 34/2011 Sb., zák. č. 155/2010 Sb., zák. č. 490/2009 Sb., výrobkových norem i evropských Směrnic 2009/142/ES, 90/396/EHS, 92/42/EHS).
5. Elektrická zařízení používána v určitých mezích napětí (dle NV č. 118/2016 Sb., prostředí s nebezpečím výbuchu. Výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility (dle NV č. 117/2016 Sb.). Zařízení a ochranné systémy určené k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (dle NV č. 116/2016 Sb.). Tj. dle zák. č. 90/2016 Sb. i zák. č. 91/2016 Sb., zák. č. 64/2014 Sb., zák. č. 100/2013 Sb., zák. č. 34/2011 Sb., zák. č. 155/2010 Sb., zák. č. 490/2009 Sb. a zák. č. 22/1997 Sb. a dle výrobkových norem i evropských Směrnic 2014/35/EU, 2014/30/EU, 2014/34/EU).