Provoz a zkoušení tlakových zařízení v rezortu MO

Provoz a zkoušení tlakových zařízení v rezortu MO

Poznatky Státního odborného technického dozoru MO z kontrolní činnosti zaměřené na bezpečnost provozu a zkoušení tlakových zařízení v rezortu MO.

Obsah:

1. Zjištění z kontrolní činnosti v oblasti tlakových zařízení.
2. Revizní místa v rezortu MO.
3. Brzdové vzduchojemy v rezortu MO.
4. Kvalita revizních zpráv v rezortu MO

1.Zjištění z kontrolní činnosti v oblasti tlakových zařízení.

Nejčastěji zjištěnou závadou je neprovádění záznamů o zkouškách pojistných ventilů a tlakoměrů ve stanovených lhůtách, chybějící aktualizace místních provozních řádů při změnáchv legislativě a v seznamechobslužného personálu. Častým nedostatkem u vzdušníků kompresorů staršího data výroby jsou chybějící pasporty a u nádob expanzomatů nevyplněné pasporty. Lhůtyk provádění pravidelných, provozních, vnitřních revizí tlakovýchnádob uvedené v harmonogramech nejsou dodržovány.Přezkušování bezpečnostní výstroje, zkoušky provozních manometrů a odkalování nádob jsou prováděny formálně. Sklady technických plynů nejsou řádně označeny bezpečnostními tabulkami, požadavkyna způsob skladování a vybavení skladů nejsou dodržovány.U skladů s hořlavými nebo hoření podporujícími plyny chybí místní provozní řády, některé tlakové lahve jsou používány po stanovené životnosti 40 let.Evidence tlakových lahvína přepravu plynů nesouhlasí se skutečnými stavy a evidenčními čísly.

V oblasti odborné způsobilosti obslužného personálu nejsou dokládánaosvědčení k obsluze tlakových nádob stabilních a v některých případech i přezkoušení obsluh k manipulaci s tlakovými lahvemi.Úlohy osob odpovědných za bezpečný provoz (OOBP) a revizních techniků tlakových nádob jsou stanoveny v příloze III. ČSN 690012. Pověřenív interních dokumentech provozovatelů bylo vlivem nevědomosti a částečné migrace obslužného personálu stanoveno nesprávně–OOBP byla současně revizním technikem.

Dokumentace k vyhledávání, hodnocení a přijímání opatření k minimalizaci rizik ohrožení bezpečnosti a zdraví jsou zpravidla typizované a nezohledňují konkrétní rizika. Zpracovatelé (OZO) dostatečně neznají provoz, zejménaspecifická rizika, které sebou přináší tlaková zařízení. Pozitivním poznatkem ke sjednání nápravy v oblastipřijímání opatření minimalizace rizik ohrožení bezpečnosti a zdraví při provozu těchto zařízení je účinná rezortní spolupráce mezi dozorovým orgánem a  dozorovanými složkami rezortu MO v rámci odborných a lektorských činností.

Brzdové vzduchojemy vojenské techniky nejsou v některých případech podrobovány periodickým zkouškám, a nejsou prováděny zkoušky těsnosti po namontování vzduchojemů na vozidlo podle interních předpisů.

Dosavadní praxe, kdy zkoušky a další činnosti na určených technických zařízeních vykonávají civilní firmy na základě živnostenského oprávnění pro činnosti na vyhrazených technických zařízeních nebo dokonce i na úplně jiné činnosti, by ze strany dodavatelů uvedených činností mohla naplňovat skutkovou podstatu trestného činu neoprávněného podnikání ve smyslu § 251 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, neboť:

–       živnostenské oprávnění bylo vydáno na jiný druh technického zařízení (vyhrazené X určené),

–       odborná způsobilost byla prověřována podle příslušných vyhlášek ČÚBP, ve kterých je platnost výslovně omezena jen na působnost ČÚBP.

Zhodnocení poznatků z kontrolní činnosti a porušené předpisy

Nejčastěji porušovanými předpisy byl zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, NV č. 101/2005 Sb. o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Dále pak NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí a dále zákon č. 221/1999 Sb., zákon o vojácích z povolání.

2. Revizní místa v rezortu MO.

K vykonávání revizí a zkoušek určených technických zařízení jsou v rezortu MO zřízena „spádová“ revizní místa, obsazovaná„profesionálními“ revizními techniky s odbornou způsobilostí pro revize a zkoušky dle § 2 vyhlášky MO č. 273/1999 Sb. a odbornou způsobilostí k měření tloušťky ultrazvukem.Kromě toho si velitelé útvarů a zařízení zřizují pro potřebu vlastního útvaru revizní místa, která jsou obsazena „netabulkovými“ revizními techniky.

Činnost revizního místa je podmíněna získáním oprávnění v konkrétním rozsahu činností s platností 5 let. Předpokladem je splnění kvalifikačních předpokladů, dokumentačního a technického vybavenístanoveného vnitřními předpisy v rezortu MO. Pro činnost revizního místa se zpracovávají vnitřní směrnice schválené provozovatelem (velitelem útvaru). Tyto obsahují jméno osoby odpovědné za činnost revizního místa, rozsah činnosti, kapacitu, vybavení a druhy zařízení, která budou zkoušena.

Výkonným orgánem revizního místaje odborně způsobilý revizní technik tlakových zařízení. Jeho činnost je nezastupitelná zejména při provozu silniční a speciální vojenské techniky.

3. Brzdové vzduchojemy v rezortu MO

Pro bezpečný provozvojenské techniky je důležitým faktorem dodržování stanovených lhůt provozních kontrol a periodických zkoušek brzdových vzduchojemů. Aktuální stav kontrolované techniky musí být registrován v jejíchprovozních záznamech, ale i na identifikačních štítcích brzdových vzduchojemů.

Vzduchojem vozidla je speciální druh tlakové nádoby stabilní, sloužící jako zásobník stlačeného vzduchu k ovládání některých zařízení motorových vozidel, přívěsů a speciální techniky. Vzduchojemy musí být za provozu trvale bezpečné při jmenovitém přetlaku a při teplotách okolí od – 50⁰C do + 100⁰C.  Vzduchojemy se dodávají pro upevnění třmeny. Jiný způsob upevnění je nutno dohodnout s výrobcem. Pro konstrukci a výrobu vzduchojemů platí příslušná ustanovení ČSN 690010. Pláště a dna vzduchojemů nesmějí mít trhliny, natrženiny, vruby od lisování a stopy po kladivu. Okraje hrdel na plášti musí být vzdáleny nejméně 25 mm od osy podélného sváru. Místní odchylky od geometrického tvaru v rovinách na sebe kolmých, ve směru podélném i na obvodu, smějí být nejvýše 2 mm.

Vzduchojem se zapojuje do soustavy, která musí mít tuto výstroj:

–       tlakoměr, ukazující vnitřní přetlak v soustavě;

–       alespoň jedno pojistné zařízení, odpovídající příslušným ČSN 690010 a musí být zajištěno proti nedovolenému zásahu do jeho funkce;

–       každý vzduchojem musí mít zařízení k vypouštění kondenzátu, umístěné na nejnižším místě tak, aby bylo při obsluze i údržbě bezpečně dostupné.

Každý vzduchojem musí být opatřen viditelným a trvale čitelným štítkem. Revize vzduchojemu se provádí podle vnitřního předpisu a provádí ji odborně způsobilý revizní technik po 5 letech provozu.Vzduchojemy zapojené v tlakových soustavách s funkčním vysoušečem vzduchu jsou poprvé revidovány po 10 letech a následně každých 5 let.Periodická revize je soubor kontrolních a zkušebních činností prováděných oprávněnými zkušebnami k této činnosti orgány OSD MO (revizní místo) v závislosti na technickém stavu vzduchojemu a charakteru jeho provozu.

Periodická revize zahrnuje vnitřní revizi a tlakovou zkoušku přiměřeně dle čl. 93 až 106 a čl. 117 až 121 ČSN 69 0012, vnější vizuální prohlídku, kontrolu ochrany proti korozi, případně kontrolu tlouštěk stěn a kontrolní výpočet.

Revize vzduchojemu zahrnuje:

–       vnější prohlídku s kontrolou povrchové ochrany přiměřeně podle ČSN 690012;

–       vnitřní revizi s kontrolou povrchové ochrany;

–       u nedemontovatelných vzduchojemůprohlídka vnitřních stěn endoskopem (k vymezení míst pro měření tloušťky materiálu pláště vzduchojemu ultrazvukovým tloušťkoměrem);

–       tlakovou zkoušku1,5 násobek jmenovitého přetlaku;

–       zkoušku těsnosti za použití pěnotvorných prostředků a ultrazvukovým detektorem netěsnosti.

Vzduchojemy, které v průběhu revize vykazují podezření na zkorodování nebo zeslabení tloušťky materiálu podléhají další kontrole podle stanoveného technologického postupu tj. proměření tloušťky materiálu ultrazvukem podle ČSN EN 14 127 a kontrolnímu výpočtu pevnosti. Zkouška těsnosti se provádí po uspokojivé tlakové zkoušce po montáži na prostředek (vozidlo apod.) s cílem ověřit těsnost rozebíratelných spojů. Životnost vzduchojemů byla omezena normou ČSN 30 3507 a vnitřním předpisem OSD MO. Zrušení normy ČSN 30 3507 k 1. 5. 2000 bez náhrady znamená, že životnost vzduchojemů je nyní omezena pouze jejich technickým stavem. Provozní kontrolu vzduchojemu provádí odpovědný technik útvaru po 1 roce provozu v rámci přechodů techniky na zimní provoz a kontrola zahrnuje kontrolu identifikačního štítku, vizuální prohlídku stavu,odkalení vzduchojemu.

4. Kvalita revizních zpráv a zjišťované závady při revizích.

Při výkonu dozoru u organizačních celkůMO a fyzických a právnických osob při ověřování odborné způsobilosti revizních techniků tlakových zařízení po pěti letech je mimo jiné prověřována úroveň zpracovaných revizních zpráv v rozsahu dle čl. 122 ČSN 69 0012.

Získané poznatky z této činnosti nám ukazují, že jejich technická úroveň je značně rozdílná. Všem je nám známo, že revizní záznamy, které jsou součástí provozní dokumentace tlakových nádob stabilních dle § 4 odst. 2 zákona č. 102/2001 Sb. a § 2, písm. e) a f) Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. zejména obsahují:

–       datum provedené revize nebo zkoušky, název provozovatele nádoby, její výrobní číslo a umístění;

–       druh revize nebo zkoušky;

–       zjištěný stav nádoby, zejména její změny, zjištěné závady s citací porušených bezpečnostních a právních předpisů;

–       opatření navržená k odstranění dříve zjištěných závad a údaje o odstranění dříve zjištěných závad;

–       vyjádření o dalším provozu nádoby;

–       jméno, příjmení a podpis revizního technika a evidenční číslo jeho osvědčení.

Jaká je však skutečnost?

–       není dodržována stanovená perioda revizí a zkoušek dle čl. 91, 93, 107 a 117 ČSN 69 0012. Nádoby jsou často provozovány s prošlou vnitřní revizí anebo tlakovou zkouškou;

–       z revizních zpráv nelze zjistit stav nádoby (např. není uveden druh koroze, stav svarů, nejsou uvedeny případné trhliny, vrásky, pleny, deformace apod.). Zjištěná důlková nebo plošná koroze není vyhodnocena. Ve zprávě nejsou uvedeny naměřené hodnoty tloušťky stěn nebo tloušťky torosferického dna nádoby a z toho důvodu nelze vyhodnotit, k jakým změnám dochází (zeslabení) a v jakých časových horizontech;

–       chybí přesná citace porušení bezpečnostních a právních předpisů,velmi často revizní technik ve zprávách uvádí „vyhovuje“ nebo nevyhovuje“, což není z hlediska závěrečného posouzení technického stavu nádoby a vyjádření se k dalšímu provozu podle mého názoru dostačující;

–       v revizních zprávách většiny „externích“revizních technikůse neuvádí navrhované bezpečnostní opatření k odstranění závad dle čl. 11 Přílohy III ČSN 690012;

–       při provozní revizi není v revizní zprávě ani zmínka o bezpečnostní výstroji (např. pojistném ventilu, tlakoměru apod.). Provozní tlakoměry nejsou kontrolovány porovnáním s údaji kontrolního tlakoměru, ani nejsou přezkoušeny na pístovém tlakoměru 1za 2 roky. Dále v těchto zprávách schází, zda se vede předepsaná dokumentace nádob, stav výrobních štítků, přístup k nádobě, zda byly anebo nebyly překročeny přípustné stavy, zda obsluha splňuje podmínky čl. 6 Přílohy ČSN 69 0012 atd.;

–       revizní zprávy zpravidla nejsou předkládány provozovatelům nádob.

–       nepředloženy předchozí revizní zprávy (zejména o provozní revizi, vnitřní revizi, tlakové zkoušce a zkoušce těsnosti dle čl. 91, 94, 107 a 117 ČSN 690012);

–       nejsou vedeny záznamy o zkoušce bezpečnostní výstroje dle čl. 52 a 62 ČSN 69 0012;

–       nejsou prováděny provozní revize 1 x ročně dle čl. 91 ČSN 69 0012;

–       na tlakoměru chybí označení nejvyššího pracovního přetlaku červenou ryskou dle čl. 3.4 ČSN 69 0010-5.2;

–       na teploměru není označena nejvyšší pracovní teplota teplé vody dle ČSN čl. 8.3 ČSN 69 0010-5.2;

–       nejsou funkční pojistné ventily (neprůchozí, zarezlé apod.); průchodnost pojistných ventilů není obsluhou přezkušována dle čl. 54 a 55 ČSN 69 0012;

–       TNS nejsou odkalované a jejich vnitřní i vnější povrch je zkorodovaný (často se jedná o důlkovou korozi); vnější ochranný nátěr není opravován (viz čl. 142 a 143 ČSN 69 0012);

–       obsluhou není důsledně prováděna údržba nádoby (viz čl. 147 ČSN 69 0012);

–       pod tlakoměrem není osazen trojcestný zkušební kohout dle čl. 3.6 ČSN 69 0010-5.2.;

–       nízká úroveň znalostí obsluhy o provozu a údržbě TNS (viz čl. 8 Přílohy ČSN 69 0012).

Příčina výše uvedených závad spočívá v rutinním a nezodpovědném přístupu obsluh, pracovníků odpovědných za bezpečný provoz nádob a v konečném důsledku i externích revizních techniků a provozovatelů k zajištění bezpečného provozu tlakových nádob (viz. čl. 3, 4, 8 a 11 Přílohy ČSN 690012).

Závěr

Pro rezort MO je trvalým přínosem existence revizních míst tlakových zařízení, nezávislá, neanonymní činnost revizních techniků TZ a profesionální přístup obslužného personálu.Cílem státního odborného technického dozoru MO je zdokonalování odborné způsobilosti revizních techniků, udržení vysoké úrovně v péči o určená technická zařízenía minimalizace rizik bezpečnosti provozu tlakových zařízení se zvýšenou mírou rizika, která jsou součástí vojenské výzbroje, výstroje a vojenské techniky.